Východní tangenta

Zpět na obsah

Text oznámení záměru z portálu CENIA  (28.1.2016)
Návrh trasy východní tangenty v katastru Holice
Ministerstvo živ. prostředí – Závěry zjišťovacího řízení k záměru
 I/46 Olomouc – východní tangenta (10.3.2016)
Vyjádření statutárního města Olomouce k záměru
(10.3.2016)
Základní informace o projektu
Vyjádření pro noviny Naše Holice:  Mgr. Milan Feranec, náměstek ministra dopravy a Ing. Martin Tesařík, senátor
Informace o procesu EIA
Co se píše o tangentě v tisku

Hlavička tangenty

Dopravní význam stavby

Stavba představuje přeložku silnice I/46, jejíž začátek je navržen v již vybudované mimoúrovňové křižovatce Holice na silnici I/35. Trasa pokračuje severním směrem do křižovatky u Týnečku na hranici území města Olomouce. Tangenta dopravně propojí, podél východního okraje Olomouce, tranzitní dopravu směřující na sever po silnici I/46 na Šternberk.
Absence východní tangenty v Olomouci je nahrazována využitím místních komunikací v ulicích Přerovská, Rolsberská, Hodolanská, Divišova, Pavlovická, Chválkovická, Šternberská. Propojení komu­nikací nadregionálního významu vedených městskou zástavbou je zcela nevhodné a nevyhovující. Východní tangenta propojí R35, I/55, I/46 s napojením na Opavu (I/11, I/56) a dále na Polsko.
Trasa východní tangenty spolu s rychlostní silnicí R35 (v trase jižního obchvatu a v trase západní tangenty) a s rychlostní silnicí R55 tvoří nadřazenou komunikační síť. Místní rychlostní a sběrné komunikace a silnice I. a II. třídy,
z nichž některé jsou rovněž zahr­nuty do staveb východní tangenty, tvoří hlavní komunikační síť města Olomouce.
Tranzitní dopravu projíždějící lokalitami obytné zástavby doprová­zejí i všechny negativní faktory s dopravou spojené. Nadměrné intenzity převážně tranzitní dopravy přinášejí značnou hlukovou a emisní zátěž. Tato nepříznivá situace se bez zbudování východní tangenty bude i nadále zhoršovat.

tangenta 1

Umístění a popis stavby

Stavba I/46 Olomouc – východní tangenta začíná za MÚK Holice (křížení rychlostní silnice R35 a R55), v místě dnešního sjezdu z přeložky silnice I/55 u Holic na původní silnici I/55. V místě sjezdu je plánována MÚK Keplerova (deltovitá) se silnicí II/570 (Keplerova ulice). Tato křižovatka s prodloužením silnice II/570 zajistí napojení na jižní část města včetně průmyslové zóny v Holici.
Trasa dále pokračuje přes zemědělské pozemky východně kolem Holic. Následují mosty přes místní komunikaci a vlečku, Hamerskou ulici, Hamerský náhon a silnici III/4436. Trasa pak prochází kolem pekáren, Setuzy a mění rny, mimoúrovňově kříží Pavelkovu ulici a míří k Lipenské ulici, kde je v prostoru mezi dvěma čerpacími stani­cemi navržena MÚK Lipenská. Navržená čtyřlístková křižovatka přivede dopravu do východní části města a do průmyslové zóny u ulice Hamerské.
Odtud trasa silnice I/46 vede východně od městských částí Hodolany, Bělidla a Chvalkovice. Před křížením s železniční tratí Olomouc–Opava je navržena MÚK Severní spoj (deltovitá) s výhle­dovou přeložkou silnice II/448. Tato MÚK (přeložka silnice III/4432) zajistí svedení dopravy ze stávající Šternberské a Chvalkovické ulice na navrhovanou silnici I/46, a tím napojení na komunikační síť v severní části města. Propojení Severního spoje na stávající síť významnou měrou zhodnocuje stavbu v úseku od této MÚK až do konce úseku jak pro tranzitní dopravu přijíždějící po silnici II/448, tak i pro zdrojovou a cílovou dopravu ze středu města Olomouce a jeho východní a severní části. Za obcí Týneček stavba končí provizorním napojením na stávající silnici I/46 – napojení na připravovanou stavbu I/46 Týneček–Šternberk. Na konci úpravy je navržen zárodek pro pokračování stavby severním směrem a provizorní připojení na stávající I/46. Na křižovatce bude omezen vjezd těžkých vozidel do města.
Celková délka přeložky silnice I/46 je 7 350 metrů. Posuzovaná stavba silnice I/46 má z hlediska navrhované kategorie dva úseky. V úseku mezi současnou mimoúrovňovou křižovatkou Holice (kří­žení R35 x I/55) a budoucí MÚK Keplerova je navržena komunikace kategorie S 24,5/80. Provedena bude se zpevněnou krajnicí pouze v šířce 1,50 metru (návaznost na stávající realizovaný úsek v kate­gorii s volnou šířkou 22,5 m). Vzhledem k malé vzdálenosti MÚK Holice a MÚK Keplerova budou obě křižovatky propojeny obou­strannou kolektorovou komunikací (návaznost na provozovaný úsek s kolektory). Úsek za MÚK Keplerova do konce úseku bude v kate­gorii S 20,75/80.
Stavba prochází rovinatým územím s tím, že niveleta je v celém úseku vedena nad stávajícím terénem ve výškách 1,6 a 8 metrů. Větší násypy jsou navrženy pro překonání stávajících komunikací, vodních toků (Bystřička, Adamovka) a železniční trati. Na stavbu je schválen záměr projektu, který je zpracován na základě technické studie „Variantní vedení východní tangenty v Olomouci“ z března 2006. Je dokončen předběžný geotechnický průzkum a provedeno polohopisné a výškopisné zaměření stavby. Je ukončeno výběrové řízení na dodání dokumentace pro územní rozhodnutí se zahájením prací v únoru 2016. Na stavbu probíhá posuzování vlivu na životní prostředí zjišťovacím řízením na základě jeho závěrů bude veden samotný proces EIA.

tangenta 2

tangenta 3

Nahoru


feranec_small       Co řekl náměstek ministra dopravy Milan Feranec k východní tangentě?

Chybějící východní obchvat Olomouce má velmi nepříznivé důsledky pro řidiče a i občany dotčených částí města. Tranzitní dopravu projíždějící lokalitami obytné zástavby doprová­zejí i všechny negativní faktory s dopravou spojené. Nadměrné intenzity převážně tranzitní dopravy přinášejí značnou hlukovou a emisní zátěž. Tato nepříznivá situace se bez zbudování východní tangenty bude i nadále zhoršovat.
Ministerstvo dopravy si je této situace vědomo a proto už v létě 2014 uložilo své podřízené organizaci, tj. Ředitelství silnic a dálnic obnovit práce na přípravě tzv. Východní tangenty.

V jaké fázi je příprava Východní tangenty?
Je ve fázi tzv. Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA),tj. jsme v necelé třetině schvalovacího procesu. Po vydání stanoviska EIA bude následovat zpracování DUR- dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Dále bude následovat příprava dokumentace pro vydání stavebního povolení- DSP.  Na závěr přípravného období proběhne soutěž na zhotovitele stavby. Při standardním postupu lze očekávat zahájení stavby v roce 2021

Proč trvají stavby silnic tak dlouho a proč Východní tangenta už dávno není postavená?
Obecně jsou u nás komplikované schvalovací procesy. Platí, že příprava velkých dopravních staveb (včetně výkupu pozemků) trvá cca deset let, samotná výstavba cca dva roky. Přitom Východní tangenta už mohla být hotova. ŘSD měla už před téměř deseti lety připravenou tzv. DUR a bylo vydáno i stanovisko k vlivu na životní prostředí (EIA). Následně ale město Olomouc změnilo Územní plán města, takže se celá příprava vrátila do bodu nula. Příprava stavby byla obnovena až za této vlády.
Za Ministerstvo dopravy vítám snahy senátora Tesaříka a primátora Staňka pomoci stavbě Východní tangenty. Jenom doufám, že ze strany města nedojde ke krokům, které opětovně oddálí tuto potřebnou stavbu.

Mgr. Milan Feranec, náměstek ministra dopravy a olomoucký zastupitel

Nahoru


T_WB_BIG    Olomouc východní tangentu potřebuje

V Olomouci po mnoha letech začíná ožívat myšlenka obchvatu města, který by odvedl tranzitní dopravu z Holice, Hodolan, Bělidel a Chválkovic. Takzvaná východní tangenta by významně odlehčila tamním obyvatelům z hlediska hluku i emisí a zvýšila bezpečnost na klíčových komunikacích. Místní doprava na stávajících komunikacích zůstane samozřejmě zachována.
tangenta_small
V uplynulých letech nedocházelo v přípravách takzvané východní tangenty k žádnému viditelnému pokroku. Pro město i celý region je to přitom důležitá stavba, jejíž realizace ovšem není v rukou ani jedné ze samospráv. Investorem silnic prvních tříd je totiž stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Proto jsem se jako senátor za Olomoucko loni v dubnu obrátil na ministra dopravy Dana Ťoka s žádostí o informace, zda se v celé věci něco děje. Tento postup jsem zvolil, protože Senát Parlamentu České republiky nemá instituci takzvaných interpelací členů vlády, který veřejnost zná z Poslanecké sněmovny.
Výsledkem mé iniciativy byla informace ministra Ťoka, že stát vyčlenil pro rok 2015 peníze určené k obnově záměru projektu, geodetické zaměření, geologický průzkum a posuzování vlivu na životní prostředí. Na celém projektu se tedy začalo znovu pracovat.
V době, kdy jsem byl primátorem statutárního města Olomouce, se nám podařilo výrazně posunout vpřed podobný projekt, a to vybudování západní tangenty města. Bylo přitom nutné najít dohodu naší samosprávy, vedení obce Křelov, tamních obyvatel a státu. Nebylo to jednoduché, nicméně nakonec jsme uměli dohodnout řešení, které bylo přijatelné pro všechny strany. Díky tomu je dnes významná část dopravy odvedena mimo někdejší průtah městem a objíždí Olomouc kolem hypermarketu Globus.
Tato zkušenost mi ukázala, jak důležité je v těchto věcech vyjednávat, pojmenovávat potenciální problémy, připravovat se na jejich řešení a hledat dobrou vůli všech zúčastněných. Proto jsem společně s primátorem Antonínem Staňkem na podzim loňského roku svolal společné jednání na radnici. Na něm zástupci Ředitelství silnic a dálnic prezentovali představitelům statutárního města Olomouce a Olomouckého kraje i členům obou komor Parlamentu České republiky aktuální vývoj celé věci.
Zároveň jsme se dohodli, že se budeme jednou za půl roku potkávat, abychom se vzájemně informovali o vývoji v celé věci a řešili případné problémy dříve, než budou mít vliv na termín samotné realizace stavby. Jsem rád, že má tento postup podporu vedení města v čele s primátorem Staňkem, protože bez ní není brzké dokončení východní tangenty možné.
Pro úspěšnou realizaci celé stavby je důležitá také spolupráce s obyvateli reprezentovanými komisemi městských částí. Rád jsem proto přijal pozvání na neformální jednání KMČ Holice k této věci, jehož jsem se v lednu letošního roku mohl zúčastnit. Příjemně mě překvapil velký zájem členů komise městské části o celý projekt. Přivítal jsem také účast náměstka primátora Filipa Žáčka, která je dalším příslibem, že se městská samospráva bude celé věci aktivně účastnit.
Na schůzce jsme rovněž vyslechli informaci o aktuálním průběhu posuzování vlivu záměru na životní prostředí. Vnímám připomínky některých obyvatel k samotné trase budoucího obchvatu a neberu je na lehkou váhu.
Výsledkem jednání v Holici  je dohoda, že Magistrátu města Olomouce určí pro východní tangentu pracovníka, který bude komunikovat se všemi stranami. Tento jakýsi „styčný důstojník“ by měl být připraven jak na oficiální jednání, tak i poskytování informací členům KMČ, případně všem dalším zájemcům o tento projekt.
Dále budeme připravovat společné jednání komisí městských částí, kterých se obchvat dotkne. Na nich by zástupci státu měli projekt detailně představit a určit termíny jednotlivých fází přípravy stavby.

Věřím, že obchvat bude vybudován nejen brzy, ale také v trase minimalizující dopady na obyvatele. Sám pro to jako senátor budu i nadále činit maximum.

Ing. Martin Tesařík
senátor za Olomoucko

Nahoru


Co znamená „EIA“?

EIA (z anglického Environmental Impact Assessment, česky: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) je označení pro proces (respektive studii), jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. Studii EIA musí mít
a přiložit ji k žádosti o realizaci všechny velké stavby a všechny podniky s výrazným dopadem na přírodu (továrny, spalovny atd.). V současné době proces EIA upravuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. EIA je součástí zákonodárství i řady dalších států, mimo jiné USA a všech států Evropské unie.
Jedná se o proces, jenž si klade za cíl určit, jaký vliv bude mít konkrétní stavba nebo jiný projekt na obyvatelstvo
a životní prostředí. Princip tohoto řízení spočívá v tom, že připomínky a námitky k danému projektu může vznést kdokoli
z veřejnosti, čímž by mělo být zajištěno skutečně objektivní posouzení problému a mělo by být zabráněno případným negativním dopadům.
Jedním z principů zákona je snaha zapojit veřejnost v nejranější fázi realizace záměru, tedy v době jeho přípravy.
V zákonem stanovených lhůtách se k záměru, jež je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, může vyjádřit kdokoliv. Povinné  je zveřejňování informací o záměru na internetu v Informačním systému EIA,  nikoliv jen na úřední desce příslušného úřadu.  Se zpracovatelem posudku nejedná přímo sám investor, ale ministerstvo, které potom investorovi pouze vyúčtuje náklady, to zajisté vede k omezení možného ovlivnění odborných posudků.
Při posuzování záměru se hodnotí nejen současný stav dané lokality a přímý dopad výstavby na ni, ale i vlivy vzniklé během přípravy, výstavby, provádění a případného likvidování záměru.

Průběh procesu EIA

Proces EIA má tyto fáze:

  1. Oznámení
  2. Vypracování dokumentace
  3. Posudek
  4. Veřejné projednání
  5. Stanovisko úřadu

Celý průběh řízení je v zákoně podrobně popsán. Proces zahajuje oznámení, které je povinna každá firma mající
v plánu uskutečnit projekt spadající do některé z kategorií uvedených v příloze zákona, doručit příslušnému úřadu (případně Ministerstvu životního prostředí, jde-li projekt zasahující na území více krajů). Oznámení by mělo splňovat všechny náležitosti stanovené přílohou daného zákona č. 3: údaje o navrhovateli, o záměru, o životním prostředí
v dotčeném místě, o vlivech projektu na životní prostředí a veřejné zdraví, případně porovnání různých variant řešení. Pokud je splňuje, zajistí příslušný úřad do sedmi pracovních dnů zveřejnění informací na úřední desce dotčených územních samosprávných celků (kraje a obce) a na internetu a zašle toto oznámení všem dotčeným úřadům. Pro zveřejňování na internetu se využívá Informační systém EIA. Ode dne zveřejnění informace na úřední desce dotčeného kraje začíná plynout dvacetidenní lhůta, během které se může kdokoli k záležitosti vyjádřit. Připomínky, které by byly doručeny úřadu až po uplynutí této lhůty, není úřad povinen brát v potaz.
Další krok procesu tvoří zjišťovací řízení. Probíhá na základě oznámení a obdržených vyjádření a má za cíl specifikovat informace, které budou požadovány v dokumentaci k záměru, případně určit zda budou vůbec vlivy na životní prostředí posuzovány. Tento druhý případ, kdy by záměr nemusel být vůbec posuzován, se týká projektů, které spadají do druhé kategorie v příloze zákona, tedy ty které vyžadují pouze zjišťovací řízení.
Na základě zjišťovacího řízení je zpracována dokumentace. Úřad má opět povinnost ji po obdržení zveřejnit a doručit příslušným úřadům, tentokrát do deseti pracovních dnů.  Lhůta na doručení vyjádření k dokumentaci je stanovena na třicet dní ode dne zveřejnění informace na úřední desce dotčeného kraje.
Na základě dokumentace se zpracovává posudek. Úřad zajistí zpracovatele posudku, tím je autorizovaná osoba, jejich seznam je uveden na webu Ministerstva životního prostředí. Na zpracování posudku nesmí pracovat žádná osoba, která se podílela na oznámení nebo na dokumentaci. Zpracování může trvat maximálně devadesát dní, načež má opět úřad deset dní na zveřejnění, ode dne zveřejnění informace na úřední desce dotčeného kraje běží třicetidenní lhůta na připomínky.
K posudku se lze vyjádřit také na veřejném projednání, které zpravidla probíhá po zveřejnění informace o posudku.
O konání veřejného projednání je možno dozvědět se z úřední desky dotčených územních samosprávných celků
a informačního systému EIA.  Úřad jej musí oznámit alespoň 5 dnů předem. Od konání veřejného projednání může úřad upustit, pokud neobdrží žádné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci.
Dokumentace, posudek, veřejné projednání  a vyjádření slouží jako podklad pro závazné stanovisko, které vydává příslušný úřad a zasílá ho všem zúčastněným stranám. To může obsahovat soubor podmínek k prevenci, vyloučení, snížení nebo kompenzaci nepříznivých vlivů. Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů. Stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení (územní, stavební řízení apod.). Platnost stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání, a může být prodloužena o 5 let (a to i opakovaně), pokud nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím
s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru.
Vzhledem k podpůrnému použití správního řádu je možné stanovisko EIA přezkoumat v rámci odvolacího řízení proti vydanému rozhodnutí v navazujícím řízení. Proti stanovisku EIA se nelze samostatně odvolat ani podat samostatnou žalobu, je možno se proti němu bránit v navazujících řízeních (námitkami, odvoláním, žalobou).

Pozn.:
Podrobněji např. na:     http://frankbold.org/poradna/kategorie/eia-a-ippc/rada/co-je-eia

Poděkování za odbornou pomoc patří Bc. Ing. Františku Ondrášovi, řediteli odboru výkonu státní správy VIII, Ministerstvo životního prostředí, Krapkova 3, Olomouc.

 


Co se píše o tangentě